Leendert Saarloos chtěl z německého ovčáka vyšlechtit lepšího pracovního psa, a proto ho křížil s vlčicí. Výsledkem je podle otevřeného přiznání standardu FCI pes, který se jako pracovní příliš neosvědčuje. Získal však přirozené vlastnosti, se kterými musíš v běžném životě počítat.
| FCI | Skupina 1 (ovčáčtí a honáčtí psi), sekce 1 ovčáčtí psi, standard č. 311 Saarlooswolfhond (Saarloosův vlčák), bez pracovní zkoušky |
|---|---|
| Země původu | Nizozemsko |
| Výška v kohoutku | psi 65 až 75 cm, feny 60 až 70 cm; drobné překročení horní hranice je povoleno |
| Hmotnost | standard FCI ji nestanovuje |
| Délka života | Nenašli jsme spolehlivý údaj ze studie (N/V) |
| Srst | krycí srst s podsadou; v zimě převládá podsada a tvoří výrazný límec, v létě převažuje krycí srst |
| Barvy podle standardu | světlé až tmavé vlčí zbarvení s černým stínováním (vlčí šedá) nebo hnědým stínováním; světlé vlčí znaky od krémově bílé po bílou; výrazná maska |
Experiment s vlčí krví
Podle standardu Saarloos (1884 až 1969) připustil německého ovčáka Gerarda van der Fransenum s vlčicí Fleuri. Zpětným křížením na otce vznikli psi s čtvrtinovým podílem vlčí krve. Někteří zpočátku pracovali jako vodicí psi, ale s dalším zvyšováním podílu vlka tuto schopnost ztratili. V Nizozemsku bylo plemeno uznáno roku 1975 a pojmenováno po zakladateli, FCI ho definitivně uznala v roce 1981. Mladším příbuzným je československý vlčák.
Poslouchá podle vlastního uvážení
Živý, energický a hrdě nezávislý, uvádí standard; je známý tím, že poslouchá hlavně z vlastní vůle. Ke svým lidem je velmi přítulný, vůči cizím rezervovaný. Typické je vyhýbání se neznámým situacím. V běžném životě to znamená trpělivé zvykání na město, návštěvy a nová místa a přivolání, na které se nelze bezvýhradně spolehnout.
Klusák na dlouhé vzdálenosti
Standard popisuje jeho pohyb jako vytrvalý, lehký klus, který ho téměř neunaví. Více než aportování nebo rychlé povely mu vyhovují dlouhé společné túry vlastním tempem. Při chovu nikdy nebylo cílem zvláštní pracovní využití; jde o společenského a domácího psa.
Zimní a letní srst
Na podzim si vytváří hustou podsadu, na jaře ji ztrácí ve velkém množství. V tomto období ho kartáčuj několikrát týdně, jindy stačí jednou týdně.
Malá populace a dvě doložená témata
Populace plemene je velmi malá. U 75 z 239 zdravých chovných psů byla zjištěna dědičná varianta genu LHX3 spojená s nanismem, tedy 31 procent (Voorbij et al. 2014). Genetický test by proto měl předcházet každému krytí; při koupi štěněte se zeptej na výsledky rodičů. Nizozemská studie odhadla podíl epilepsie na 1,9 procenta, což převyšuje obecný údaj 0,6 až 0,75 procenta u psů; četnost postupně klesala (Rolink et al. 2026). Spolehlivá studie délky života chybí.
Komu může Saarloos vyhovovat
Klidným a zkušeným lidem s dostatkem času, kteří chtějí pochopit psa s vlčím chováním, nikoli ho za každou cenu měnit. Velmi pomůže dům s bezpečnou zahradou a prostředí bez neustálého ruchu.
Komu se spíše nehodí
Začátečníkům, do rušného prostředí a lidem, kteří hledají spolehlivě poslušného psa do psí školy a kavárny. Pokud ho budeš často nechávat samotného, pravděpodobně spolu nebudete spokojení.
Než si pořídíš psa s tak silnou vlastní vůlí, projdi si test plemen a naši knihu „Welcher Hund passt WIRKLICH zu dir?“ (kniha v němčině). Pro první období se štěnětem je tu bezplatný startovací balíček pro štěně. Pokud už s tebou Saarloos žije, najdeš ho mezi portréty psů nebo jako digitální umělecké dílo ke stažení.
Čtěte dál
- Sibiřský husky: proč jich tolik končí ve dvou letech v útulku
- Období socializace: proč rada „co nejvíc“ není správná
- Jak naučit psa být doma sám bez dramatu (krok za krokem)
Zdroje, navštívené 20. 10. 2026: standard FCI č. 311 Saarlooswolfhond (fci.be, německá verze z 9. 3. 2017; původní jazyk angličtina, anglická verze z 29. 5. 2015); Voorbij AM et al., Pituitary dwarfism in Saarloos and Czechoslovakian wolfdogs is associated with a mutation in LHX3, J Vet Intern Med 2014; Rolink T et al., Phenotypic characterisation, quality of life and prevalence of idiopathic epilepsy and epilepsy of unknown cause in the nine Dutch dog breeds, Frontiers in Veterinary Science 2026; McMillan KM et al., Longevity of companion dog breeds, Scientific Reports 2024.
Odkazy na naše knihy jsou partnerské odkazy. Pokud přes ně nakoupíš, podpoříš nás bez dalších nákladů.
