Ve své domovině rozhodně nepatří k vzácným plemenům: finská analýza registru z 90. let zahrnovala 84 338 finských honičů. Mimo Skandinávii na něj člověk narazí jen zřídka a pokud ho v lese potká, obvykle ho uslyší dlouho předtím, než ho uvidí.
| FCI | Skupina 6 (honiči, barváři a příbuzná plemena), sekce 1.2 středně velcí honiči, standard č. 51, s pracovní zkouškou |
|---|---|
| Země původu | Finsko |
| Výška v kohoutku | Psi 55 až 61 cm, feny 52 až 58 cm; ideálně psi 57 až 59 cm, feny 54 až 56 cm |
| Hmotnost | Ve standardu FCI není stanovena |
| Délka života | Spolehlivý údaj ze studie nebyl nalezen (N/V) |
| Srst | Krátká, hustá a měkká podsada; krycí srst středně dlouhá, hustá, rovná, pevně přiléhající a poměrně hrubá |
| Barvy podle standardu | Tříbarevná: černý plášť, syté pálení na hlavě, spodní straně, plecích, stehnech a končetinách; bílé znaky se obvykle objevují na hlavě, krku, předhrudí, spodní části končetin a špičce ocasu |
Zajíc, liška a hlasitý štěkot
Standard jeho úkol popisuje velmi přesně: loví zajíce a lišky, s nadšením sleduje jejich pach i v obtížných podmínkách, pracuje samostatně a kořist pronásleduje hlasitým štěkotem. Povahou má být klidný a přátelský, nikdy agresivní a vždy plný chuti do práce.
Vlastní standard od roku 1932
Na začátku 19. století žilo ve Finsku vedle místních psů mnoho jedinců podobných honičům z ostatních částí Evropy. Po založení finského Kennel Clubu v roce 1889 začala skutečná historie plemene a první standard vznikl v roce 1932. Základ plemene formovaly chovatelské spolky a rané přikřížení. Dalším finským loveckým psem s odlišným způsobem práce je štěkavý ptačí pes finský špic; skandinávským příbuzným mezi honiči je Hamiltonův honič.
Co potřebuje venku
Procházky po sídlišti nestačí psovi vyšlechtěnému na hodinovou práci po stopě. Bez lovu mu musíš nabídnout rovnocennou náhradu s opravdovou čichovou prací: dlouhé stopy, mantrailing a túry na stopovacím vodítku. Volný pohyb je riskantní, protože honič, který zachytí čerstvou stopu, se sám rozhoduje, kdy se vrátí.
Srst do zimního lesa
Hrubá krycí srst s měkkou podsadou chrání před vlhkem a chladem a nevyžaduje mnoho péče. Stačí ji jednou týdně kartáčovat, při línání častěji. Po pobytu v lese zkontroluj tlapky a uši.
Dva nálezy, které stojí za pozornost
U finského honiče byla popsána časně nastupující a rychle postupující mozečková ataxie. Finská výzkumná skupina v roce 2012 našla příčinu: recesivně děděnou mutaci v genu SEL1L. Postižená štěňata měla poruchy chůze už ve třech měsících a variantu neslo přibližně 10 procent zkoumané populace (Kyöstilä et al. 2012). Pro chov je od té doby k dispozici genetický test. Švédská analýza ukázala, že z 412 finských honičů rentgenovaných v letech 2007 až 2016 mělo 18,2 procenta dysplazii kyčlí stupně C až E (Engdahl et al. 2026). Spolehlivý údaj o délce života jsme nenašli. Nech si ukázat genetické testy a výsledky vyšetření kyčlí obou rodičů.
Dobře mu bude u myslivců s honitbou
Hodí se k lidem, kteří loví nebo mu nabídnou rovnocennou práci a jeho hlasitý štěkot jim nevadí.
Méně vhodný, pokud záleží na klidu a sousedech
Člověk v husté zástavbě, který očekává volný běh v lese nebo hledá psa do městského života, nebude spokojený on ani jeho pes. Jeho hlas patří do rozlehlého lesa, ne na schodiště.
Zda se k tobě hodí tak vášnivý stopař, pomůže posoudit test výběru plemene; podrobněji pomáhá kniha „Welcher Hund passt WIRKLICH zu dir?“ (kniha v němčině). Na první týdny se štěnětem je tu bezplatný balíček pro začátek se štěnětem. Pokud už finského honiče máš, podívej se na portréty psů nebo plakát v dřevěném rámu.
Další čtení
- Bígl: nos, ke kterému patří pes, a co to znamená v běžném životě
- Pes tahá na vodítku: 5 chyb, které dělá skoro každý
- Socializační období štěněte: proč rada „co nejvíc podnětů“ není správná
Zdroje, navštíveno 20.10.2026: standard FCI č. 51 Suomenajokoira (finský honič) (fci.be, německé znění z 14.11.2000, platný původní standard z 17.07.1997); Kyöstilä K et al., A SEL1L mutation links a canine progressive early-onset cerebellar ataxia to the endoplasmic reticulum-associated protein degradation (ERAD) machinery, PLoS Genetics 2012; Engdahl K et al., Prevalence of hip and elbow dysplasia in young adult dogs in Sweden, Veterinary Record 2026; Karjalainen L, Ojala M, Generation intervals and inbreeding coefficients in the Finnish Hound and the Finnish Spitz, Journal of Animal Breeding and Genetics 1997; McMillan KM et al., Longevity of companion dog breeds: those at risk from early death, Scientific Reports 2024 (plemeno je uvedeno, ale nevyhodnoceno).
Odkazy na naše knihy jsou partnerské odkazy. Pokud přes ně nakoupíš, podpoříš nás bez jakýchkoli dalších nákladů.

