Každý majitel mainské mývalí kočky zná tu chvíli: přijde návštěva, kočka vejde do místnosti a někdo řekne: „Co to je?“ Kocour vážící osm, devět, někdy i deset kilo, s rysími štětičkami na uších, huňatým ocasem a pohledem, jako by si ten dům koupil. A pak si to obrovské zvíře lehne na záda a chce podrbat na břiše.
Video k tématu
Kliknutím se načte video z YouTube. Přitom se přenášejí data službě YouTube (Google). Ochrana osobních údajů
Mainská mývalí kočka je největší domestikované kočičí plemeno a zároveň jedno z nejpřátelštějších. Právě tato kombinace ji činí tak oblíbenou. Není to ale polštář na pohovku. Tohle je dobré vědět, než se do ní zamilujete.
Mainská mývalí kočka v číslech
- Původ: americký stát Maine, přírodní plemeno z koček žijících na farmách
- Hmotnost: kocouři 6 až 10 kg, kočky 4 až 6 kg. Dospívají až ve věku 3 až 4 let.
- Délka života: 12 až 15 let
- Srst: polodlouhá, vodoodpudivá, s límcem a „kalhotkami“ na zadních nohách
- Povaha: společenská, hravá, upovídaná, přítulná jako pes
Povaha: pes mezi kočkami
Mainské mývalí kočky chodí za svými lidmi z místnosti do místnosti. Když je zavoláte, většinou přijdou. Hrají si na aportování, mnohé vytrvale a naplno. Sedí vedle vás, když pracujete, a komentují to jasným cvrlikáním, které byste od tak velkého zvířete nečekali. Mňoukají zřídka, zato často trylkují a vrkají.
Nebývají vtíravé, ale chtějí být u všeho. Mainská mývalí kočka, která je celý den sama, začne ničit věci spíš zřídka, mnohé se pak tiše stáhnou. Proto seriózní chovatelé předávají koťata téměř výhradně po dvou nebo do domácností, kde už kočka žije.
Co znamená její velikost v běžném životě
1. Je velká. Opravdu velká.
Zní to samozřejmě, dokud se škrabadlo z hobbymarketu při prvním skoku nepřevrátí. Mainská mývalí kočka potřebuje škrabadla se silnými sloupky a odpočívadly o průměru alespoň 50 cm, toaletu XXL, kterou je těžké sehnat, a přepravku, jež bývá určená spíš malým psům. Na základní vybavení počítejte s dvojnásobkem toho, co byste zaplatili za běžnou kočku.
2. Srst vyžaduje práci, ale péče se dá zvládnout
Na rozdíl od perské kočky se mainská mývalí nezacuchá hned. Většinou stačí česat dvakrát týdně, častěji v podpaží a na zadních „kalhotkách“. Potíž není samotné česání, ale množství srsti: při línání je vlna všude. Má-li někdo v rodině alergii, vyzkoušejte si kontakt předem, ne až po pořízení.
3. Zdraví: HCM a kyčle
Hypertrofická kardiomyopatie je nejčastější dědičnou nemocí mainské mývalí kočky. Genetický test odhalí jednu ze známých mutací, nenahrazuje ale ultrazvukové vyšetření srdce. Seriózní chovatel nechává chovná zvířata pravidelně vyšetřovat a ukáže vám výsledky. Vzhledem k velikosti plemene se objevuje také dysplazie kyčelního kloubu a spinální svalová atrofie, na obojí existují testy. Ptejte se na ně. Kdo odpovědi uhýbá, není vhodný chovatel.
4. Náklady nekončí pořizovací cenou
Koťátko s průkazem původu a zdravotními testy stojí 1 200 až 1 800 eur. Desetikilový kocour pak sní téměř dvojnásobek toho, co běžná kočka, léky se dávkují podle hmotnosti a pojištění kočky není u tohoto plemene žádný rozmar. Pokud máte napjatý rozpočet, vše si poctivě spočítejte.
5. Dlouho zůstává dítětem
Mainské mývalí kočky tělesně i duševně dospívají až ve třech až čtyřech letech. Do té doby máte doma kotě velikosti jezevčíka, které v noci běhá po bytě a shazuje věci z polic jen proto, že může. Je to roztomilé, pokud s tím počítáte.
Co potřebuje
- Společnost. Druhou kočku nebo psa, který má rád kočky. U lidí, kteří chodí do práce, je to podmínka.
- Prostor do výšky. Nejde o počet metrů čtverečních, ale o možnosti šplhat: police na stěně, stabilní škrabadlo a místo u okna.
- Vodu. Mnoho mainských mývalích koček vodu miluje, hraje si s fontánkou a pozoruje vás při sprchování. Fontánka podpoří dostatečný příjem tekutin, což prospívá ledvinám.
- Zabezpečený výběh nebo balkon. Není nezbytný, ale je přínosem. Volný pohyb venku není kvůli riziku krádeže u tohoto plemene dobrý nápad.
Pro koho se mainská mývalí kočka hodí?
Pro lidi, kteří vlastně chtějí psa, ale jsou kočičí lidé. Pro rodiny s dětmi, protože mnoho mainských mývalích koček je velmi trpělivých. Pro všechny, kdo chtějí kočku, která s nimi žije, a ne jen bydlí. Méně vhodná je pro lidi, kteří v malém bytě nedokážou vytvořit místo na šplhání, pro omezený rozpočet nebo pro přání mít nenápadnou kočku.
Časté otázky
Může být mainská mývalí kočka sama? Pokud je někdo celý den doma, ano. Jinak je lepší pořídit dvě.
Jsou mainské mývalí kočky mazlivé? Mnohé ano, ale deset kilo na klíně je zážitek. Mnohé raději leží vedle vás a položí vám tlapku na nohu.
Vycházejí se psy? Často dobře, zejména pokud spolu vyrůstají. Jak to půjde, závisí ale na obou zvířatech.
Mainská mývalí kočka jako motiv
Málokterá kočka dodá obrazu tolik struktury jako mainská mývalí. Límec, štětičky na uších a pozorný pohled dávají hloubku všem stylům, od klasické olejomalby po královský portrét. Tip na fotografii: foťte mírně zespodu, aby vynikla její velikost, a použijte boční denní světlo, které zvýrazní strukturu srsti.
Velká kočka snese i větší formát a pro menší stěny jsou k dispozici vhodné velikosti. V dřevěném rámu dostane olejomalba plochu, která zvířeti odpovídá, a jak bude vypadat s tvou fotkou, uvidíš předem. Velikosti najdeš u kočičích portrétů.
Nápady na jméno mainské mývalí kočky i s významem najdete v našem průvodci kočičími jmény.
Zda se mainská mývalí hodí do vašeho života, pomůže zjistit kniha „Welche Katze passt WIRKLICH zu dir?“. Najdete ji na naší stránce s knihami.
Další čtení
- Britská krátkosrstá: kočka vedle vás: menší a méně náročná na péči
- Ragdoll: něžná obryně se srdečním rizikem: podobně velká i mírná
- Podzimní línání: u této srsti nejde o maličkost
